Dtop

Menu

Projekt recyk

Vizí projektu RECYK je vytvořit unikátní řešení pro efektivnější zpracování recyklovatelného zejména průmyslového odpadu vedoucí k reálnému snížení tvorby odpadů, a to zejména u tvůrců odpadů v oblasti B2B a B2C ecommerce společností. Toto řešení bude založené na výměně dat mezi tvůrci a zpracovateli odpadu a zaváděním automatizace a optimalizace nakládání s odpady jak na straně průmyslových tvůrců odpadu, tak na straně zpracovatelů odpadu.

Předpokládané budoucí funkce:

Efektivní svoz průmyslového i tříděného odpadu

Mezi hlavní problémy současných svozů průmyslového i tříděného odpadu patří zejména nízká efektivita jednotlivých svozů. V praxi jezdí poloprázdné svozové vozy, které nejezdí po optimálních trasách, neexistují informace o naplněnosti nádob na odpad (kontejnery), případně jsou pouze opticky naplněné kvůli nízké hustotě odpadu (například nesešlapané PET lahve).

Dalším problémem je, že nejsou sbírána ani vyhodnocována data o plnosti kontejnerů, trasách či naplněnosti vozů. To vede k neefektivnímu provozu, kdy svozy probíhají pouze v pevných intervalech, bez ohledu na reálnou naplněnost nádob s odpady. Případně musí svozová společnost slepě věřit původcům odpadu, aniž by měla jakákoliv podložená data.

Na současném trhu již existují řešení pro vážené IoT nádoby, kdy speciální čidla odesílají reálná data o naplněnosti nádob, podle kterých lze plánovat efektivní svozy. Tato řešení se používají v západních zemích jako například v Německu či Rakousku. Jejich zásadní nevýhodou a hlavním důvodem, proč se nevyužívají také v České republice je jejich signifikantně vysoká cena.

Řešení:

  1. Optimalizace a automatizace dopravy odpadu od původců odpadu pomocí výpočtu optimální trasy mezi svozovými místy
    1. Možnost přeplánovat trasu svozu ještě během jízdy vozidla – systém bude umožňovat operátorům měnit plánovanou trasu svozu během jeho jízdy. Například v případě, že data ukáží, že na původní trase vypadla vybraná zastávka, a je nutno trasu přepočítat. O změně trasy bude systém samozřejmě také informovat řidiče konkrétního svozu.
    2. Získání informací o nevytíženém svozovém vozu z terénu a jeho aktuální poloze a operativní změna svozové trasy operátorem – systém bude odesílat data o aktuální poloze a naplnění svozových vozů z terénu. Podle těchto dat bude umožňovat operátorovi změnit plánovanou trasu svozu. Například pokud je patrné, že v aktuální trase nedojde k optimálnímu využití vozu.
    3. Předání informace původcům odpadu o možném svozu odpadu díky aktuální výhodné dostupnosti nevytíženého vozu – pokud systém vyhodnotí, že konkrétní vůz nebude ve své plánované trase plně využit, předá systém tuto informaci konkrétním původcům odpadu, kteří si budou moci možný svoz objednat. Nutností je vybrat původce, kteří se nacházejí v určité oblasti svozové trasy.
  2. Optimalizace a automatizace dopravy speciální části vytříděného odpadu zákazníkovi (odpad s vyšší jakostí, oddělený odpad pro další využití)
    1. Možnosti efektivního využití bezdrátových čteček a štítků (čárový kód, QR kód, RFID) nebo jiných řešení pro zadávání informací do systému RECYK od původce odpadu, kdy dané informace následně jsou on-line k dispozici společnosti svážející odpad
  3. Možnosti využití systémů pro vážení odpadu
    1. inteligentní nádoba na odpad (kontejner/popelnice/koš)
    2. vážení při nakládání nádoby na odpad (kontejneru/popelnice/koše)
  4. Vyhodnocování očekávané a skutečné hmotnosti a zapojení samoučících mechanismů pro budoucí výpočet optimální trasy svozu dle nejvhodnějších termínů dalších svozů a dle získaných dat z minulosti
  5. Nasazení navigačních systémů do svozových vozů a jejich propojení s dispečinkem formou oboustranné on-line komunikace
  6. Návrh dispečinku a zajištění jeho komunikace se svozovými vozy

Efektivní komunikace s původci odpadu průmyslového odpadu

V současnosti v oblasti objednávek svozů chybí jakákoliv forma automatizované komunikace. Veškerá komunikace probíhá ve formě elektronické pošty či telefonních hovorů. V praxi lze pomocí výpočtů předpovídat množství vygenerovaného odpadu za časovou jednotku – například vybraný provoz vygeneruje v průměru 10 kg železného odpadu za hodinu, ale v reálné praxi se tohoto principu nevyužívá. Tento princip je ovšem zajímavý pouze u větších společností, kde provoz probíhá pravidelně a dá se na tyto předpoklady spolehnout. Efektivní komunikace s původci a počítání množství odpadů je také zásadní v oblastech, kde vznikají jako odpad cenné suroviny z důvodu prevence podvodů a krádeží ze strany zaměstnanců.

Řešení:

  1. Vzorová implementace řešení u původce odpadu
  2. Využití komunikace machine – to – machine (stroj informuje, že má být proveden svoz), vytvoření komunikačního rozhraní pro výměnu dat dle standardů Průmysl 4.0 – součástí řešení bude implementace strojové komunikace a výměny dat mezi původcem odpadu a svozovou společností. Toto rozhraní bude umožnovat automatické plánování svozů podle dat o výpočtech odpadu, dostupnosti vozů apod.
  3. Výpočet množství odpadu dle naplánované výroby a využití tohoto údaje pro naplánování svozu – řešení bude obsahovat nástroje pro automatický výpočet množství odpadu dle naplánované výroby. Data získaná těmito nástroji bude systém dále využívat například pro objednávání svozů.

Efektivní třídění odpadu u původců odpadů

V současnosti existují nedostatky v třídění odpadů, ať už jde o průmyslové či komunální. Tyto nedostatky jsou ve většině případů způsobeny nedostatečnou komunikací s původci odpadu. Výkupní cena odpadu se odvíjí od jeho kvality = homogenity. To je vysvětleno faktem, že u smíchaného odpadu je obtížné jeho separace, vyžaduje velké množství lidské práce či nákladné třídící linky. Cílem projektu je tedy odstranit tyto nedostatky a zajistit, že původci budou mít přesné informace jak správně vytřídit svůj odpad.

Řešení:

  1. Poskytnutí výkupních cen při jakosti, homogenitě a objemu odpadu (možnost dosáhnout vyšší hustoty pomocí strojů – lisovacích jednotek) a integrace do ERP systému původce odpadu – součástí řešení bude poskytnutí výkupních cen při vybrané jakosti, homogenitě a objemu odpadu. Tato data budou integrována do ERP systému původce odpadu, což mu umožní snadné plánování odpadového hospodářství a optimalizaci výkupů.
  2. Výpočet cen výkupu dle jakosti odpadu s motivací správného třídění odpadu – Součástí řešení je nastavení výkupních cen tak, aby to původce odpadu motivovalo ke správnému třídění, důležité je zvýhodnit ceny tříděného odpadu či naopak znevýhodnit ceny smíšeného.
  3. Sběr dat o odpadech s možným určením pro další jejich využití
  4. Vytváření databáze „best practices“ pro návody jak správně třídit odpad – součástí řešení bude databáze „best practices“, která bude obsahovat návody a metodiky pro správné třídění opadu původci.
  5. Předání zpětné vazby – tvrzená vs skutečná kvalita vykoupeného odpadu (důkaz pomocí kamerového záznamu nebo fotografií)

Optimalizace příjmu odpadu na sklad a technické řešení kontroly kvality odpadu

V současnosti existuje několik problémů, které snižují efektivitu příjmu odpadů na sklad a kontroly kvality odpadu. Jedním z hlavních problémů je velký poměr ruční práce, sběrné společnosti musí zaměstnávat velké množství skladníků, kteří ručně přijímají, naskladňují a vyskladňují veškeré odpady a kontrolují jeho kvalitu.  

Dalším problémem je absence zpětné vazby jednotlivým původcům odpadu. Sběrné společnosti tedy neinformují původce o kvalitě jejich odpadu, aby mohli u dalších svozů nepravit nedostatky, což snižuje efektivitu svozování.

Posledním identifikovaným problémem je absence systému roztřídění odpadu podle původců odpadů na svozovém dvoře, což následně brání identifikaci problematického původce odpadu zejména u menších původců.

Řešení:

  1. Sběr dat pomocí kamerových systémů, pořízení fotografií a dalších systému pro vyhodnocování kvality dodaného odpadu – součástí řešení bude systém pro sběr dat o kvalitě dodávaných odpadů. Tento systém se bude skládat z kamerového systému, ručních čteček čárových, či RFID kódů a pořizování fotografií. Podle nasbíraných dat bude přiřazovat jednotlivé odpady původcům a hodnotit jejich kvalitu.
  2. Sběr dat pomocí zadávání dat obsluhou třídící linky – součástí řešení bude systém pro sběr dat zadaných obsluhou třídící linky. Obsluha linky bude během své práce zadávat do speciálních terminálů data o kvalitě odpadů, která budou dále vyhodnocována.
  3. Nalezení vhodného identifikačního štítku nebo jiného označení odpadu definující odpad od konkrétního původce odpadu – součástí řešení bude označování odpadů pro jasnou identifikaci jeho původce. Jako nejpraktičtější řešení se jeví označování pomocí čárových kódů či RFID štítků.
  4. Vyhodnocování dat získaných při třídění odpadu – součástí řešení bude systém pro vyhodnocování dat získaných při třídění odpadů. Mezi hlavní cíle vyhodnocování budou data o množství různých druhů odpadů, jejich cenách, době třídění, kvalitě, využitelnosti apod. Tato data budou využita v rámci dalších firemních procesů.

Efektivní využití energií při spalování odpadu, omezení plýtvání energií

V současnosti je hlavním problémem při spalování odpadu velká spotřeba energií, konkrétně pak elektrické energie a plynu. Tento problém vzniká primárně kvůli nesprávnému zvolení spalovacích směsí. Příklad: Spalování klasického zdravotního odpadu – pálí se na 850 stupňů Celsia, v případě halogenidových příměsí je nutné pálit nad 1100 stupňů Celsia, což znamená nárůst spotřeby plynu o cca 25%.

Řešení:

  1. Definice správného odpadového mixu a jeho očekávané výhřevnosti – součástí řešení budou metodiky a nástroje pro definici správného odpadového mixu a jeho výhřevnosti. Každý typ odpadu má jinou teplotu hoření, proto je nutné spalovat dohromady odpady s podobnou teplotou spalování pro maximální efektivitu.
  2. Ukládání zpětné vazby a vyhodnocování každého spalovacího cyklu s nalezením postupů pro vyšší efektivitu – součástí řešení budou nástroje pro sběr dat o spalování. Tato data budou sbíraná pomocí zpětné vazby o spalování, teplotě, době spalování, spalovaných odpadech apod. Cílem tohoto sběru dat je nalezení postupů pro co nejvyšší efektivitu spalování.
  3. Vytváření databáze „best practices“ pro návody jak správně nakládat s odpadem, aby do nebezpečného nebyl přimíchán běžný – součástí řešení bude databáze s nejlepšími praktikami, která bude obsahovat návody a metody pro optimální nakládání s odpadem určeným pro spalování. Bude se zabývat například správným mixováním odpadů, prevence nebezpečného míchání apod.
  4. Řešení specifické oblasti nemocničního odpadu – např. nutnost likvidace do 72 hodin dle zákona, řešení třídění na část odpadu s halogenidovými příměsemi, možnost využití chladících skladů pod 8 stupňů celsia umožňující prodloužení lhůty likvidace na 30 dní.

Efektivní provoz při nakládání s odpady a zajištění bezpečnosti za pomoci IoT systémů

V současnosti dochází kvůli nízké efektivitě provozu k plýtvání energiemi a výrobními prostředky. Dalším problémem je často nedostatečné zabezpečení provozu pro práci s odpady, které obsahují nebezpečné látky.

Řešení:

  1. Šetření energií díky nasazení IoT technologií pro inteligentní budovy a inteligentní provoz – součástí řešení bude instalace IoT zařízení pro úsporu energií. Bude se jednat o technologie pro inteligentní budovu a provoz – například chytré ovládání osvětlení, vytápění, žaluzií, klimatizace apod.
  2. Optimalizace chodu pracoviště díky využití IoT technologií
  3. Řešení bezpečnosti je řešeno nasazením IoT technologií – součástí řešení bude instalace zabezpečovacích IoT prvků pro zvýšení bezpečnosti provozu. Řešení se bude skládat primárně z čidel a senzorů, které budou detekovat přítomnost nebezpečných látek a v případě detekce vyhlásí poplach v daném pracovišti.
  4. Vytváření databáze „best practices“ pro návody jak vytvořit efektivní a bezpečný provoz v odpadovém hospodářství – multimediální formou – součástí řešení bude databáze nejlepších praktik obsahující návody a mechaniky pro vytvoření bezpečného a efektivního provozu s využitím technologií IoT.

Systém pro vzorová využití specifické části plně recyklovatelného odpadu při výrobě – cirkulární ekonomika, omezení plýtvání a ochrana přírodních zdrojů  

Pojem „odpad“ v uvozovkách je chápán jako výstupní výrobek (komponenta nebo materiál), který se stane skutečným odpadem jen tím, že bude smíchán s dalším odpadem a bude takto díky tomu evidenčně kvalifikován. Ve skutečnosti může být využit v rámci cirkulární ekonomiky jako plnohodnotný materiál nebo komponenta v jiné výrobě.

Určité druhy „odpadů“ mají vysokou hodnotu pro další specifické použití určitou osobou. To znamená, že je lze plně využít ne jako surovinu, ale jako určitou komponentu nebo vstupní materiál například pro vznik jiného výrobku. Odpady tohoto typu se však běžně pouhým smícháním s jiným odpadem znehodnotí. Složitost situace se zvyšuje dále platnou legislativou, kdy pokud je něco již klasifikováno jako odpad, tak pro použití takové věci jako vstupního materiálu nebo výrobku je třeba, aby byl daný odpad zpracován oprávněným zařízením, které disponuje zákonem vyžadovaným povolením příslušného Krajského úřadu, na základě kterého je schváleno, že v rámci své činnosti toto zařízení umí přetvořit odpad na výrobek (schvaluje MPO).

Řešení:

  1. Oddělení specifické části možného „odpadu“ v procesu výroby pro jeho plné využití už při plánování výroby u tvůrce „odpadu“ – cirkulární ekonomika – součástí řešení bude systém pro oddělování využitelného „odpadu“ už při plánování výroby. To znamená, že součástí ERP výrobního systému pro plánování výroby bude také nástroj pro naplánování separace využitelných „odpadů“ od skutečných odpadů pro jejich další využití.
  2. Oddělení specifické části možného „odpadu“ pro jeho plné využití u tvůrce odpadu – cirkulární ekonomika – součástí řešení budou nástroje a metodiky pro separaci využitelných „odpadů“ vznikajících při výrobní činnosti. Podle plánu separace se budou tyto „odpady“ oddělovat od těch ostatních pro jejich další využití.
  3. Zamezení plýtvání díky sběru dat z výroby – v rámci sběru dat bude identifikován odpad, který je takto evidenčně zařazen a kvalifikován, přestože by mohl být dále využit jako vstupní výrobek (komponenta nebo materiál) s minimálními nebo žádnými náklady na přepracování u jiného podnikatelského subjektu. Na základě dané evidence v podobě parametrického popisu a fotodokumentace je možné následně omezit plýtvání tím, že bude nalezen ve spolupráci s jinými podniky ekonomický model využití.
  4. Definice nejvhodnější parametrické specifikace tohoto „odpadu“ a definice nejvhodnější dokumentace a fotodokumentace této části „odpadu“. Součástí vyvinutého řešení bude vzorová (příkladná) specifikace znovu použitelných „odpadů“ pomocí vybraných parametrů, kdy tato data budou relevantní pro vyhledávání v katalogu „odpadů“ z pohledu dalšího potenciálního budoucího využití odpadu jiným podnikatelským subjektem. Další součástí řešení bude dokumentace a fotodokumentace těchto „odpadů“ pro jejich snadnou identifikaci na dálku bez nutnosti tento „odpad“ osobně zkoumat odběratelem.
  5. Vytváření vzorové databáze pro druhotné využití specifické části „odpadu“ přeměnitelného na výrobek a předání těchto dat do veřejně dostupných systémů (partnerství s jiným subjektem) nebo vlastní vytvoření vlastní databáze, pokud žádná taková vhodná parametrická databáze dosud na trhu není – součástí vyvinutého řešení bude databáze, do které bude tvůrci „odpadu“ zadávat specifikace „odpadu“ a možné druhotné využití tvořených „odpadu“. Data obsažená v této databázi budou poté předávána do veřejně přístupných systémů, za účelem maximalizace využívání odpadů na celém trhu.
  6. Řešení otázek hygieny – oddělení specifické části „odpadu“ určeného pro jeho plnohodnotné zpracování tak, aby nedocházelo k jeho kontaminaci skutečným odpadem (adresovaný sklad, řešení systematického skladového hospodářství) – součástí řešení budou nástroje pro tvorbu adresovaného skladu pro bezpečné ukládání využitelných „odpadů“, aniž by docházelo k jejímu znehodnocení.
  7. Řešení systému pro vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými partnery zapojenými do systému pro omezení plýtvání (kompletní propojení řetězce tvůrce „odpadu“ – zpracovatel odpadu jako prostředník informace – odběratel „odpadu“) – součástí řešení bude propojení systémů jednotlivých partnerů zapojených do systému. Bude se jednat o výměnu dat mezi jednotlivými systémy s účelem kompletní informovanosti celého řetězce pro optimální omezení plýtvání.
  8. Otestování využití technických, informačních a administrativních prostředků pro získání co největší části „odpadu“ z výroby k jeho dalšímu plnohodnotnému využití, tzn. jeho přeměně „odpadu“ z výroby na výrobek (komponentu nebo materiál)
  9. V oblasti výroby se bude jednat o systém zejména pro zjištění potenciálu daného trhu a jeho úskalí, který svou jednoduchostí má ambici zjistit zájem a připravenost ze strany podnikatelských subjektů a potenciál pro budoucí hledání robustního řešení vzájemného funkčního propojení a překonávání bariér. Výstupem bude systém, v kterém budou spíše vzorové, často spíše mediálně prezentované ukázky – příklady z praxe realizace cirkulární ekonomiky u výrobních společností „co jeden nepotřebuje, druhý uvítá“. V případě zjištěného zájmu ze strany dalších podnikatelských subjektů by na tuto část projektu navazoval samostatný výzkum a vývoj (jedná se o rozsáhlou oblast celé budoucí cirkulární ekonomiky – viz. Cirkulární Česko 2040), který by zajistil vytvoření dostatečně robustního a průmyslově uplatnitelného automatizovaného řešení pro výměnu dat mezi ERP a MES systémy týkající se „odpadů“ k zajištění spolupráce podnikatelských výrobních subjektů ve velkém rozsahu.

Systém pro snížení množství odpadu při logistice a balení výrobků u B2B a B2C ecommerce společnosti a využití druhotných surovin při balení výrobků

Pojem „odpadový obal“ v uvozovkách je chápán jako výstupní materiál, který se stane skutečným odpadem jen tím, že bude smíchán s dalším odpadem a bude takto díky tomu evidenčně kvalifikován. Ve skutečnosti může být využit v rámci cirkulární ekonomiky jako plnohodnotný materiál pro balení jiných výrobků. Určité druhy „obalových odpadů“, zejména pak lepenky mají zápornou výkupní cenu i při přivezení na vlastní náklady do svozového dvora a tyto „obalové odpady“ jsou často nákladně likvidovány buď jako nebezpečný odpad nebo jako směsný odpad, nikoli jako papír. Příkladem je svozový dvůr Dobřejovice, kdy byl na začátku roku 2020 proveden průzkum na místě. Bylo zjištěno, že na rozdíl od běžného papíru, který je odebírán zdarma, je lepenka – karton zařazen do nebezpečného odpadu a poplatek za odběr je stanoven na 4Kč/kg.

Obaly vytvořené z tohoto obalového odpadu by mohly významně snížit náklady na obalový materiál u mnoha výrobních i nevýrobních společností. Například dle informace zájemce o výsledky připravovaného projektu utratila firma Mironet.cz, působící v ecommerce segmentu, v roce 2019 za odvoz odpadové lepenky a dalších obalových materiálů přes 150 tisíc Kč a za nákup obalového materiálu přes 640 tisíc Kč.

Podle předběžného vyhodnocení žadatelem by náš systém RECYK dokázal uspořit 20-30% těchto prostředků, tzn. nejméně 150 tisíc Kč ročně.

Obdobný problém řeší také druhý předjednaný klient, společnost SWS. Ta ročně přijme, zabalí a odešle ještě násobně více zásilek, přičemž náklady na obalový materiál jsou v posledních letech enormní. SWS proto projevila zájem o nákup recyklovaného kartonu a dalších zrecyklovaných materiálů, její roční údaje na obalové materiály znamenají náklady v řádu vyšších milionů Kč.

Složitost situace se zvyšuje dále platnou legislativou, kdy pokud je něco již klasifikováno jako odpad, tak pro použití takové věci jako vstupního materiálu nebo výrobku je třeba, aby byl daný odpad zpracován oprávněným zařízením, které disponuje zákonem vyžadovaným povolením příslušného Krajského úřadu, na základě kterého je schváleno, že v rámci své činnosti toto zařízení umí přetvořit odpad na výrobek (schvaluje MPO).

Řešení:

  1. Oddělení specifické části možného „odpadových obalů“ v procesu logistiky e-commerce společnosti výroby pro jeho plné využití pro přepravu dalšího zboží – cirkulární ekonomika – součástí řešení bude systém pro oddělování využitelných „odpadových obalů“ od těch, které nelze již využít. To znamená, že součástí logistického procesu bude metodika pro separaci využitelných „odpadových obalů“ pro jejich další využití.
  2. Požadavky na výrobu nebo nasazení nejvhodnějších strojů pro přepracování kartonu na výplňový materiál a jejich zavedení přímo do procesu logistiky e-commerce společnosti nebo k zpracovateli odpadu.
  3. Nastavení a zavedení metodik pro přepracování kartonu na výplňový materiál u e-commerce společnosti a u zpracovatele odpadu
  4. Testování vlastností výplňového materiálu získaného z „odpadových obalů“ typu karton a dalších typů „odpadů“ nebo skutečných odpadů
  5. Požadavky na výrobu nebo nasazení nejvhodnějších strojů pro úpravu přepravních krabic na další přepravu (opakované využití stejného obalu)
  6. Nastavení a zavedení metodik pro úpravu přepravních krabic na další přepravu (opakované využití stejného obalu)
  7. Zkoumání možného využití a následné zavedení druhotného využití přebalů a výplní z nejrůznějších druhů recyklovaných plastů v logistice (možnost využití jako výplňový materiál, jako přebalový materiál, jako stahovací páska apod.)
  8. Testování vlastností vícenásobně užívaných přepravních krabic a řešení zpětné vazby získané ze strany interních zaměstnanců e-commerce společnosti a také smluvních dopravních společností (DPD, PPL, Česká pošta, Zásilkovna, …). Následná úprava postupů. Zajištění podpory zaváděného řešení formou osvěty v managementu přepravních firem a prezentace principů cirkulární ekonomiky ve snaze zvýšení pozitivního vnímání u přepravních firem ze zaváděných postupů.
  9. Zjišťování reakcí ze stran zákazníků na využití „odpadových obalů“ coby přepravních krabic a výplňových materiálů. Následná úprava postupů. Zajištění podpory zaváděného řešení formou osvěty a prezentace principů cirkulární ekonomiky ve snaze zvýšení pozitivního vnímání veřejnosti ze zaváděných postupů.
  10. Ekologický obal. Zkoumání možností a nalezení co nejširšího využití „odpadových obalů“ v oblasti balení vlastních zejména vlastních výrobků nebo OEM výrobků u typicky B2C e-commerce společnosti, kdy společnost na tyto výrobky nemá vlastní obal.
  11. Nalezení využití „odpadových obalů“ v oblasti balení výrobků prodaných B2C e-commerce společností, které zákazník následně vrátil v zákonné lhůtě 14ti dnů bez obalu nebo s obalem poškozeným a společnost je ze zákona povinna zboží převzít zpět a zajistit pro výrobek náhradní obal.
  12. Vývoj části ERP systému pro podporu práce s „odpadovými obaly“ v logistice.
  13. Optimalizace provozu a zavedení postupů pro zvýšení efektivity v dané oblasti.
  14. Testování a případné zavedení inteligentních systémů pro zvýšení efektivity provozu.
  15. Vývoj části ERP systému pro možnost ekonomického vyhodnocení výnosů a nákladů při zavedení používání „odpadových odpadů“ proti standardním obalům. Vznik případové studie a její publikování.
  16. Svoz „obalového odpadu“ a distribuce v rámci pobočkové sítě B2B společnosti, zkoumání nákladovosti
  17. Vyřešení otázek prašnosti a hygieny v rámci balící linky a logistiky B2B a B2C společnosti.
  18. Zavedením inteligentních technologií s podporou automatizace chodu provozu a budovy. Nalezení, nastavení a hlídání vhodných pracovních podmínek specificky upravených k zlepšení hygieny – světlo, vytápění, vzduchotechnika. Současné hledání cest k snížení energetické náročnosti daného provozu pomocí stejných technologií.
  19. Vyřešení otázek prašnosti a hygieny při dodávce zboží zákazníkovi v „odpadovém obalu“
  20. Využití „odpadových obalů“ na automatizované balící a logistické lince i u zpracovatele odpadu. Zkoumání možnosti kombinace využití „odpadových obalů“ v rámci autonomních balících linek a zkoumání možnosti využití autonomních a kolaborativních robotů při zpracování „odpadových obalů“ u partnerského zpracovatele odpadu.
  21. Vyřešení dalších potenciálních potíží při zavedení použití „odpadových obalů“ v B2B a B2C společnosti jako například zamezení načítání starých přepravních štítků z původních doprav
  22. Řešení otázek prašnosti a hygieny v rámci logistické linky
  23. Řešení části poloprovozu přímo u B2C e-commerce společnosti v oblasti využití „obalového odpadu“. Na rozdíl od výsledků dle OB-7 bude výstupem projektu část poloprovozu vedoucí k plnohodnotnému průmyslovému nasazení.
  24. Řešení části poloprovozu – spolupráce B2B e-commerce společnosti a zpracovatele odpadu v oblasti využití „obalového odpadu“. Na rozdíl od výsledků dle OB-7 bude výstupem projektu část poloprovozu vedoucí k plnohodnotnému průmyslovému nasazení.

Efektivní dodávky druhotných surovin na jejich zpracování odběrateli

V současnosti je problémem efektivního dodávání druhotných surovin na zpracování zastaralost systémů pro vzájemné propojení mezi zpracovateli odpadu a odběrateli druhotných surovin. Komunikace probíhá formou elektronické pošty a telefonních hovorů a zpracovateli není známa potřeba množství, kvality a ceny od odběratelů v reálném čase. To vede ke značné neefektivitě a velkému množství lidské práce, plýtvání energiemi i pohonnými hmotami.

Řešení:

  1. Stanovení komunikačních rozhraní pro oboustrannou komunikaci mezi zpracovatelem odpadu a odběrateli druhotných surovin – součástí řešení bude implementace komunikačních rozhraní pro oboustrannou výměnu dat mezi systémy zpracovatelů odpadu a odběratelů druhotných surovin. To povede ke značnému zefektivnění komunikace a poskytne zpracovateli aktuální údaje o poptávce druhotných surovin.
  2. Návrh, nastavení a zprovoznění automatické komunikace a výměny dat formou machine-to machine mezi zpracovatelem odpadu a odběratelem druhotných surovin – navazuje na předchozí bod, po implementaci komunikačních rozhraní dojde k nastavení automatické machine-to-machine výměny dat mezi systémy zpracovatelů odpadu a odběratelů druhotných surovin.
  3. Online získávání cen ze systémů jednotlivých odběratelů a jejich porovnávání s cenami na burzách druhotných surovin – součástí řešení bude systém, který bude automaticky sbírat aktuální ceny druhotných surovin z burzy a ceny ze systémů jednotlivých odběratelů. Tyto ceny poté bude porovnávat pro zajištění co nejvýhodnějších obchodních procesů.
  4. Možnost přímého zápisu informací s nabídkou do systémů odběratelů druhotných surovin – součástí řešení budou nástroje, které pomocí výše zmíněné oboustranné komunikace umožní zpracovateli přímo zapsat nabídku na druhotné suroviny do systému odběratelů druhotných surovin. To povede k rychlému a efektivnímu obchodu bez složitých a zdlouhavých jednání.
  5. Možnost přímého zápisu informací s poptávkou a aktuální cenovou nabídkou do systémů tvůrců odpadů (kompletní propojení řetězce tvůrce odpadu – zpracovatel odpadu – odběratel druhotných surovin) – součástí řešení budou nástroje pro přímé zadání poptávky do systému původců odpadů. To zefektivní komunikaci v rámci celého řetězce a povede k rychlejším obchodním procesům.
  6. Systém umožňující poskytnout původci odpadů možnosti, na koho se může obrátit jako na certifikovaného odběratele / zpracovatele určitého typu odpadu nebo „odpadu“ – součástí řešení bude systém, který dá původci odpadu možnost přímé strojové komunikace s určitým odběratelem či zpracovatelem, který bude optimální pro jeho typ odpadu. To povede k efektivnějšímu zpracovávání odpadů a úspoře energií za neefektivní zpracování.
Adresa:

Pražská 180, 250 66, Zdiby

Kontaktní email

info@dtop.cz